KONCEPT 2017
Hlavní hvězdou improfestu bude letos lidová píseň. Ale ne ta mumifikovaná v notách, zakonzervovaná pro pódiový folklór. Budeme se zabývat tím, jak s materiálem lidových nápěvů pracovat ad hoc, jak vytvářet vlastní aranžmá písně, jak improvizovat další hlasy či doprovody.
Ať se projdeme časoprostorem kamkoliv, najdeme píseň v různých formách, vždy v roli jakéhosi elementárního pokladu společnosti. Vlastně nejen společnosti, ale hlavně a především jednotlice, což je mnohem zajímavější. Písnička je osobní prostor člověka pro jeho radost i smutek. Stojí v kontrastu vůči kombinaci strojově dokonalých hráčů, dokonalé hudby a potlesku jako společenské povinnosti. Písnička je živoucí představitel nedegenerované a velmi bezprostřední hudebnosti. Písnička dělá radost tomu, kdo ji zpívá a má potenciál tuto radost šířit i směrem k poslouchajícím, ale stejně tak si žije vesele v soukromí a bez publika.
Pravidelná struktura a opakování přímo vyzývají k variacím. Cykličnost ostinát dovoluje proměnu a tvoření na základě očekávání nám již známého. Ostináto se stává tepajícím srdcem skladby a okolo něj poletuje všechna krása proměnlivosti.
Improfest zřejmě letos potěší všechny latentní vlastence (poznají se podle toho, že jim právě naskočila husí kůže z tohoto označení - čím déle jim vydrží, tím jsou latentnější). Stejně tak, jak neradi se označují, zařazují, houfují či třeba skandují, tak intenzivně obdivují zemi českou, jazyk český a také lidovou písničku.
Kromě vděčnosti všem nepřízním, které zapříčinily právě tento koncept, děkuji také těm, kdo nám tou křivolakou cestou z vagónku nevypadli a byli dostatečně akční a adekvátně reakční, aby pomohli připravit tuto poněkud divoce vznikající akci.